Jindřichohradecko bylo osídleno českým obyvatelstvem koncem 12. a na počátku 13.století, kdy Jindřich Vítkovec sem přivedl osadníky z Benešovska a pod nově založeným hradem nad Nežárkou položil i základy příštího feudálního panství pánů z Hradce. Toto nové české obyvatelstvo nepostačilo však osídlit všechno území. Proto, jako i v jiných částech českého pohraničí, ve druhé polovině 13.století došlo zde k druhé kolonizační vlně. Páni z Hradce si pozvali na pomoc řád Templářů, jejichž úkol později převzali němečtí rytíři. Oba řády sem přivedly další kolonisty německé národnosti, kteří se usazovali na území řídce osídleném, především na severovýchod od Jindřichova Hradce, kde byl vykázán rytířům zvláštní úděl.

Česká škola v Lodhéřově byla zřízena státem v roce 1921 a nacházela se v domě čp. 108, kde je stále po dešti na fasádě čitelný nápis ČESKÁ STÁTNÍ ŠKOLA. Do zdejší školy chodily děti z Lodhéřova, který v té době čítal 889 obyvatel z toho 66 Čechů tedy přibližně 7,5% obyvatelstva, a dále děti z Najdeka, kde byla silnější česká menšina přibližně 23% obyvatel. Do prvního školního roku bylo zapsáno 13 dětí a na jeho konci školu navštěvovalo 19 žáků. V dalších letech se počet žáků pohyboval mezi 25 a 30.

V roce 1931 se stává správcem školy Josef Prener – významná postava lodhéřovského školství. Počet dětí se zvyšoval a prostory školy přestávaly dostačovat, proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové školy, 26. ledna 1934 oznámila Ústřední matice školská okresnímu úřadu v Jindřichově Hradci, že byla pověřena vládou republiky výstavbou školní budovy v Lodhéřově a požádala o stavební povolení. V červnu roku 1934 začaly stavební práce a 25. srpna 1934 byla již hrubá stavba pod střechou. Výstavba pokračovala velmi rychle a od Nového roku 1935 byly již české děti vyučovány v nové školní budově.

Slavnostní otevření školy 2. června 1935 za účasti Baráčnických spolků, Národní jednoty pošumavské, mnoha hasičských sborů, Sokola z Jindřichova Hradce a mnoha dětí z okolních vesnic spolu s učiteli bylo skutečně velkolepou manifestací českého občanstva. Pestrý průvod od staré školy k nové budově působil mohutným dojmem, u školy byla všechna volná místa i silnice a dvůr sousedního statku naplněna davy lidu. Celkem se odhadovalo na pět tisíc účastníků. Josef Prener jako správce školy přejal od zástupce ministerstva školství a národní osvěty klíče od budovy.

Další historie školy již tak optimistická nebyla, nad Evropu se začíná smrákat, v obci dochází k úbytku českého obyvatelstva a po obsazení českého pohraničí končí krátká existence nové lodhéřovské školy. V pátek 7. října 1938 musel před nacistickými hordami uprchnout řídící učitel Josef Prener s rodinou a poté odešel i zbytek učitelského sboru. České obyvatelstvo opouštělo Lodhéřov a škola byla zavřena. Budova byla využívána po celou dobu okupace až do roku 1945 nacistickou mládežnickou organizací Hitlerjugend.

Na konci května se do obce vrátil řídící učitel Josef Prener, aby znovuotevřel českou školu, byl zároveň zvolen předsedou národního výboru v nově osidlované obci a tuto funkci zastával do ledna 1946, tedy po 7 nejtěžších měsíců.

Od znovuotevření zdejší škola funguje jako dvou až třítřídní vzdělávací zařízení až do dnešních dnů a doufejme, že ještě dlouho fungovat bude. V roce 2010 byla škola zateplena za přispění dotací z Evropské unie a dále slouží svému účelu.

nahoru